Šťastnou cestu

Karina (zamyšleně): Řekl mi, že jsem žena, na kterou čekal celý život a jestli za ním nechci odjet do Vyšných Ružbachov. (Pauza) Chápeš? Na MĚ někdo čekal celý svůj život! (Směje se) A teď chce, abych za ním odjela do Vyšných Ružbachov. (Zakryje si oči dlaněmi) Bože!

Lída: No a jak jedeme na tu dovolenou – do Jugoslávie – k moři, Petr se už nechce vrátit. A chce, abych se nevrátila s ním. Abychom odešli. Utekli. Tajně. S dvěma kufry. Navždycky. Kamkoli. Na Západ! (Snaží se o radost) Tradá!

Karina (naprosto klidně): Pojedeš?

Lída (pokrčí rameny a kývne): A ty? (Karina pokrčí rameny a kývne) Zůstat nebo jít? Která z nás je na tom hůř?

Zhruba v první půli sedmdesátých let se kdesi v Československu dvě mladé ženy rozhodly žít.
Každá jinde. Každá jinak.

Původní divadelní hra Martina Faláře o lásce a odvaze změnit svůj život byla uvedena jako scénické čtení v roce 2015.

Sbohem a šáteček, vyplň se osude!